Slovní hodnocení v první třídě

První vysvědčení prvňáčků je bezpochyby silný zážitek.

Vnímám ve třídě vždy trochu napětí z očekávání z neznámého a nového, a o to větší zodpovědnost a váhu tomuto dni dávám před dětmi i já sama. Pokud máme slovní hodnocení, prvňáčci jsou trochu v „nevýhodě“, když dostanou sepsané vysvědčení na školním formuláři… Proto jim ještě tvořím speciální obrázkový list a i když bývají bez známek, tak jsem jim někdy i tu velkou jedničku, smajloše či palec nahoru , „udělila“, ať ví, co si domů zaslouženě nesou. 🙂

Jako samozřejmost pokládám i to, že dětem při předávání podávám pravici, dívám se jim do očí a přeji jim úspěch v dalším školním snažení, a nastíním jim i obsah onoho slovního hodnocení. Ale v tento den nepředávám hodnocení jen já, ale hodnotí se i děti.

Slovní hodnocení a sebehodnocení žáků

Vedu děti pravidelně k sebereflexi, kdy i já sama se jich ptám, nejen před rozdáním vysvědčení, jak a co si myslí, že se hodnotí, jestli pracovali pilně, nebo něco šidili, zda procvičují čtení a písmenka, číslice a příklady. Jestli si dokážou pomáhat, zda ví, kde se pracuje, jak si poradit s nepořádkem na místě. Co  zvládají a v čem by měli přidat. Jestli si ví se vším rady, co a v čem by jim pomohlo, kdo si myslí, že se snažil málo, kdo musí hodně pracovat i doma, komu stačí, když poslouchá ve škole…

Těší mě, že i prvňák si (s těmito a podobnými dotazy) ví rady, a dokáže na sebe i spolužáky nahlížet docela objektivně. Těší mě to, někdy až dojímá.

Tip na možné zpracování

Formulářů a návrhů pro slovní hodnocení najdete na webu velkou spoustu už při zadání slova „sebehodnocení“ a „slovní hodnocení“ a kategorie obrázek, nebo použijte Pinterest.  Případně i sami je určitě dokážete vyrobit. Pokud máte nějaké třídní motivační téma, tak se to i nabízí, vytvořit si autorský třídní sebehodnotící list. Ale nemělo by to být jen samoúčelné vypracování vytisknutého listu. Právě práce s ním, by pak měla být tím nosnějším, co si z toho jednotlivci, třída, ale i učitel odnese. Sama tyto listy dětem po rozpravě zakládám do portfólií a s nadšením je sledují následně i rodiče u konzultací.

Letos jsme si zpracovali vysvědčení i do sešitu, jindy jsme zaznamenávali výšku rtuti teploměru, podle toho, jak si děti myslí, že daný předmět nebo oblast zvládají, psali a udělovali jsme si vzájemně i pochvaly. V těchto okamžicích pokládám za cenné to, že  se učíme „ocenit“ spolužáky a  kamarádům pochvalu děti samy čtou a předávají.

Někdy jsem pak překvapená i já sama, když dostanu vysvědčení či dopis nebo obrázek pro třídu.

Pravidelně si hodnotíme každý den do svých třídních průkazů, měsíc písemně na deníkové stránky a alespoň dvakrát v týdnu se sejdeme nad „kartou růže a úsměvu“, kdy se chválíme a napomínáme vzájemně.

PS: … a s jednou ze svých prvních tříd – se Sovičkami – jsem se před několika lety stihla v tento den i rozloučit se svým svobodným jménem. Protože kdy jindy si naplánovat bílou svatbu v bílem, než po podepsání vysvědčení? 🙂  A měla jsem ještě i pololetní prázdninový den na svatební přípravy. 🙂