Celoroční třídní hodnocení

Vzhledem k opakovaným dotazům v poště na téma celoroční třídní hodnocení, uveřejňuji zde jeden zkrácený podnět ze strany čtenářky a postupně se na něj pokusím odpovědět. Třeba se i vám ve školním startu a při řešení motivace, bude hodit. A při zdolávání oné celoroční cesty je asi jedno, zda plují piráti, letí draci, sovičky nebo cestují cestovatelé.

Dobrý den, paní Katko,

velice mne oslovil Váš projekt Sovičky a ráda bych se na toto téma dotazovala více.  Jakou podobu jste zvolila pro soví průkaz?  Vystavovala jste průběžně pozice žáků př. na nástěnce, nebo si soví pozice braly děti v podobě obrázku domů? Co dostaly děti na konci školního roku od Vás za odměnu, tedy za splnění nejvyšší úrovně?

Třídní průkaz

• je určen ke každodennímu hodnocení. Může obsahovat vedle razítka ze strany učitele i dětský obrázek vlastní nálady nebo i slovní komentář (např. „super den, sportovní den, prima akce, únava“…). Může tedy nastat i zápis, kdy vedle data má dítě svého  🙁  „mračouna“, na kterého se při svém razítkování doptáte a dozvíte se třeba: „že odjela babička, je nemocný křeček, nebo dítěti vypadl zub…“ A vy hodnotíte dítě za celodenní práci pozitivně, tak má vedle něj vaše veselé razítko. A případně by se i rodič měl doptat, proč tam samo dítě kreslilo právě 🙁 v daný den.
• a může se v něm objevit učitelský 🙁  mračoun.  Nedávám jich mnoho, ale když už se tak stane, ví to celá třída a i „odměněný žák s 🙁 „, si je vědom zač jej dostal.
• je pro mé třídy a žáky často cennější než žákovská knížka.
• obsahuje na titulce třídního maskota.
• má na první stránce (běžného sešitu s přebalem) vlepený list s pravidly, jejichž respektovaní se potvrzuje podpisem.
• obsahuje přání, které si první den školy doma děti sepíší s rodiči (prvňákům je většinou i rodič napíše). Nejsou tajná, naopak si je následující den sdělíme – přiznávám, že se vždy na tento okamžik odhalení sama moc těším 🙂

Celoroční třídní hodnocení – Principy

• za 10 učitelských pozitivních razítek se značí cesta na společné třídní „mapě“. Měli jsme ťapky k dračí sluji, části cesty k pokladu, lístky na větvích kolem hnízda, stopy k pevnosti.
• dosažení  10 🙂 se zaznačí i v průkaze větším číslovaným označením – razítkem
• za každého průběžného 🙁 mračouna se přičítají dva kladní 🙂 , kteří jsou nutní k dosažení značky na mapě. (tzn. má-li žák, třetí den 🙁 , tak potřebuje 12 🙂 , aby získal první značku na velkou mapu).
• pořadím, jakým mohou na cestě postupovat může „zamíchat“ mimořádné získání 🙂 , které pak způsobí, že někdo má i dva nebo tři 🙂 za den (jde o výjimečný stav a vznikne vám tato potřeba zřejmě až podle iniciativy a složení ve třídě).
• v případě dlouhodobé nemoci můžou ostatní získat náskok. To je pak na vás, ať to monitorujete a případně oceníte dohnání učiva, nebo vyhlásíte mimořádný bonusový úkol…
• většinou před Vánoci, o pololetí a po Velikonocích sleduji, kde a jak na mapě jsme. Dříve jsme měli jen listy kolem hnízda, po opakované zkušenosti, mám napočítáno, že se s denním značením a proměnou po deseti dá do cíle dojít po 25 stopách. Stačilo by asi i 22, ale počítám třeba i s bonusem – lyžák, škola v přírodě, noční hlídka, speciální ocenění a zásluhy
• Principy třídního hodnocení jsem rozepsala v prezentaci třídního projektu Sovičky (přímý link na Slideshare).

• zde jsem poprvé předlepila oněch 25 zmíněných značek pro každé dítě a na ně si pak sami po dosažení desítky dávali nálepky

Pozice

• první dračí plán byl bez pozic, jen s cílem dojít k dračí sluji
• piráti měli po 10. části cesty na své trase palmu a u 20. kotvu a na obou pozicích si otvírali truhlici a vybírali si, co se jim v ní líbilo.
• sovičky se v hnízdech měnily a rostly po každých 5 lístcích, tedy po 50 🙂 , takže všichni  na konci roku vyletěli z hnízda jako studované sovy.  Jejich průběžný vývoj si po výměně v hnízdě vlepovali na list, který pak byl vložen do Sovího deníku. Více o pozicích soviček najdete i v prezentaci: 
• cestovatelé na své cestě k pevnosti získávají symboly: batoh, lupu, kompas, mapu.

Závěrečné „ocenění“

• primárně necílím k tomu, že se musí dětem rozdat fyzická odměna, ale zatím to tak vždycky dopadlo, protože jsem měla akční rodiče a finanční prostředky.
• cenami u pirátů byly pirátské motivy téměř na všem – na sešitech, papírenských potřebách, textiliích, polštářích, ručnících, v knihách, na čajích… díky rodičům se nám toho v truhlici sešlo skutečně hodně a proto se truhlice otevírala v polovině cesty i na jejím konci.
• soví hnízdo se taky průběžně plnilo – hrnky, alba, plyšáci, háčkované sovičky…
• vždy dětem tvořím tématické diplomy, placky a knihu vlastních zážitků z cest a i ony během školního roku poznají, že „i cesta je cíl a odměnou je naše přátelství!“