Třídní rukopisy – měsíčníky

V září jsme se v naší třídě dohodli, že si budeme zaznamenávat měsíční třídní dojmy na jednotlivé listy ve formátu A4 (toto je dané kritérium, z důvodu následující kompletace „knihy“).

Děti své stránky během prvního týdne následujícího měsíce přináší pravidelně do třídy se zápisem školních zážitků v daném měsíci. Společně jsme si pak vždy jednotlivé stránky přečetli a dokázali ocenit jejich obsahovou, grafickou i originální a nápaditou stránku daného listu u každého „spisovatele“.  🙂

Jednotlivé stránky jsem po měsících skladovala celý rok u sebe v šanonu, a v červnu jsme je chronologicky seřadili, vytvořili si titulní stránku a doplnili vybranými listy z portfólia – hodnocení, písemné práce, výtvory formátu A4, návrhy vysvědčení od vylosovaného kamaráda, apod.

Na závěr jsem každému dítěti knihu „svázala“  a vznikal tak podle tříd postupně Dračí rukopis, a deník Pirátský, Soví a Cestovatelský.  Dřívější třídy měly knihy skutečně jen o 10 listech a se stránkou, na kterou jsem sepsala i já naše celoroční zážitky a na závěr přidala dopis každému osobně. Tehdy tedy stačil na jejich kompletaci jen „plastový hřbet“, do kterého byly stránky vsunuty. Letos jsme prvně použili kroužkovou vazbu.

Je vždy úžasné sledovat děti, jak si svými stránkami listovaly, četly a vzpomínaly.

Když jsem před 7 lety tuto aktivitu zařadila poprvé, vznikla z nutnosti motivovat mou nově vytvořenou třídu z dětí, jenž přestoupily z různých škol a s různými psacími návyky, k zlepšení úpravy jejich psaného projevu. A to se tehdy podařilo a vzpomínky v knize byly dalším bonusem. Od té doby tuto aktivitu zařazuji již u prvňáčků, kdy se domluvíme na prvních třídních schůzkách na spolupráci s rodiči, kteří většinou minimálně do Vánoc píší stránky společně s dětmi. I to je další přidanou hodnotou pro děti, rodiče a třídu – společné sdílení a spolupráce školy a rodiny. Jsem tomu ráda. Ještě nikdy jsem se nesetkala s tím, že by rodiče, děti nebo třída tento „projekt“ bojkotovali. Naopak po jejich obdržení i sami vidí a komentují hodnotu těchto vytvořených stránek.

Dokonce se mi i po dvakrát nezávisle na sobě stalo, že jsem na závěr roku i já dostala knihu. Takovou, kde každé dítě v ní mělo stránku, kterou mi chtělo (někdy i se vzkazem a řádky rodičů) sdělit, co si v našem společné roce (či dvou a více) užili, zač děkují, s čím se loučí a jak nám ve třídě je… 🙂  Přiznám se, že to pro mě jsou vždy dojemné chvíle, když těmito stránkami listuji, čtu a vzpomínám nad takovými rukopisy a často se neubráním ani slzám.