Jak na třídní schůzky? Tipy a triky pro začínající učitele

Jste-li začínající učitel, stáli jste na praxích pár hodin před žáky, měli nějakou dvou týdenní hospitačně-asistentskou praxi a jednu dlouhodobou během studijní přípravy, možná.  Ale stát před rodiči a jednat s nimi budete zřejmě až během skutečného nástupu do práce. A na toto vás škola během studia většinou nepřipraví.

Třídní schůzky

• nepodceňuji obsahovou ani časovou přípravu.
• program třídní schůzky mám promítnutý na plátno přes dataprojektor.
• při „hlasování“ o nějaké záležitosti, podnět nebo závěr připisuji do původního programu, stejně jako případné podněty a postřehy či doplnění programu ze strany rodičů.
• po třídních schůzkách kompletní dokument posílám všem rodičům na mail – vždy v hromadné třídní komunikaci používám skryté kopie adresátů.
• už nevedu „sešit třídních schůzek“, ale jsou školy, které ho plošně stále vyžadují – zkuste se vedení zeptat na důvody.
• během hromadných třídních schůzek nevařím kafe ani čaj. Případně odkážu na školní pitný režim (automat, barely s vodou…)
• snažím se, abychom se rozcházeli pochopeni a bez nejistot a otazníků. Jsem ráda, že je to téměř vždy i s úsměvem.

Co se mi dále osvědčilo?

• Hned od prvního jednání s rodiči – mailem nebo osobně, vystupuji jako člověk s respektem a úctou, ale jako profesionál. Nikdy nejsem arogantní, nadřazená, útočná. Pokládám se za komunikativní, slušnou, otevřenou a se smyslem pro humor, ale i pro pravidla, která jsou v zájmu naší součinnosti a s ohledem na děti.
• Být připraven, mít podklady a informace – o žácích, škole, akcích,… případně vědět, kdo ve škole je k daným věcem a dotazům kompetentní a kam tedy případně rodiče odkázat, když dotaz či problém přesahuje vaše třídnické kompetence, nebo vědět, kde informace získat a následně je sdělit rodičům, pokud se tak domluvíte.
• Jednám otevřeně a věci nazývám pravými jmény. Rozmohl se nám tady takový nešvar 🙂
• Třídní schůzky jsou zde tady i z toho důvodu, že nastavuji pravidla komunikace i mezi mnou a rodiči (maily, mobily, osobní konzultace…).
• Rodiče vědí, kdy a kde mě zastihnou před nebo po vyučování, pokud je potřeba.
• Snažím se jednat a řešit problémy či osobní citlivé věci jinde než mezi dveřmi třídy a na chodbě. Ctím soukromí a diskrétnost v citlivých záležitostech.
• Vyskytne-li se nějaký problém, řeším, nepřehlížím, neodsouvám.
• Držím slovo a termíny.
• Respektuji a očekávám respekt a podporu rodičů v zájmu dětí (Na 1. třídních schůzkách uvádím příklad: Jsem nekuřák, je mi jasné, že někdo v rodinách dětí kuřákem být může, ale my se třeba v hodinách můžeme bavit o životosprávě a tak vám děti můžou domů přijít s „moudrem: ale paní učitelka říkala, že…“. Prosím, zdržte se případných naštvaných poznámek na mou osobu. 🙂 Nepotopte mě, já vás taky nikdy nepotopím, i když spolu třeba nebudeme muset souhlasit… většinou pak na sebe všichni vyšleme chápající pohled, že víme, o čem ten příklad je. 🙂
• Říct rodičům – „důvěřujte, ale ne slepě, případně prověřujte!“ Děti někdy ze strachu nebo zapomnětlivosti nebo z fantazie mohou vymyslet uvěřitelné i neuvěřitelné story, ve kterých můžete sehrát kladnou i zápornou hlavní či vedlejší roli.
• Vysvětlit – co, proč a kdy budete zadávat za domácí úkol (některá nedodělaná práce dítěte totiž běžným úkolem být nemusí a pak se rodič diví: „že má tolik úkolů“ atd.)
• O školních a mimoškolních akcích informuji s dostatečným předstihem.
• Vybírané platební částky potvrzuji do deníčku, žákovské, nebo mailem. (pozn. mám vlastní razítko: „Převzala jsem……… Kč. Děkuji. )

Nejen třídní schůzky ale i osobní konzultace

• Už někdy na školách zcela nahrazují nebo doplňují třídní schůzky.
• Mám připravený rozpis termínu, kde se rodiče již dva týdny předem zapisují.
• Na schůzku mám s sebou připraveno vždy třídní žákovské portfólio, písanku a pracovní sešit z matematiky, případně témata, co potřebuji s rodiči probrat.
• Jsou většinou v osobnější, otevřenější a neformálnější atmosféře, než hromadné třídní schůzky se všemi rodiči a zřejmě i proto se od nich na školách upouští.

Možnosti spolupráce

• Na schůzkách či při osobním setkání se rodičů ptám, či je vyzývám k možné spolupráci.
• Ptám se na možný tip na zajímavou akci či výlet, který by nám doporučili, jsou rádi, že se pak mohou „podílet“ na programu třídy.
• Někdy sami nabídnou reklamní předměty pro třídní soutěže nebo návštěvu na jejich pracovišti.
• Maminky a babičky výborně a rády pečou a nechají děti zdravě mlsat.
• Je dobré mít na mimoškolní akci doprovod a je fajn, když se domluvíte s některými dobrovolníky z řad rodičů. Většinou se po prvních schůzkách sami nahlásí dva tři a ostatní pak jsou přemluveni doma dětmi, že chtějí, ať jindy jde právě jejich mamka nebo taťka. 🙂
• Setkala jsem se s tím, že maminky společně našily třídní polštáře, prostírání či mikulášské punčochy.
• Úžasné jsou tvořivé dílny plné šikovných rukou a nápadů.
• Zažila jsem,  že se jelo na sobotní výlet vlastními auty a minibusem.
• Organizovaly se narozeninové a zahradní oslavy…

Mám milou zkušenost s tím, že rodiče většinou sami vidí, co přinášíte a nabízíte jejich dětem vy,  a pak se vám to samo vrací, že i oni chtějí pomoci vám, svým dětem a třídě. Rozhodně je neúkolujte a nepřetěžujte. Sami nejlépe vycítíte, s jakou třídou rodičů jednáte a o co si můžete dovolit je slušně a zdvořile požádat. Určitě to nejde všechno v září. Vztahy a spolupráce se budují a staví a základ startujete a tvoříte vy.

Jak probíhají vaše třídní schůzky s rodiči a jsou vám nápomocni nebo naopak?